Estonsko – úvod a první nouzové platidla – část 1.

7. února 2008 v 22:13 | Petr Ečer |  Evropské postsovětské státy

Estonsko - úvod a první provizorní platidla - část 1.

Estonsko ležící v severní Evropě je nejsevernější z pobaltských zemí. Členem Evropské unie a NATO je od roku 2004. Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský záliv. Na západě se nachází Baltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem.

Historie

Kolem období před 11 000 - 13 000 lety z území současného Estonska ustoupil kontinentální ledovec a tím nastali podmínky pro osídlení tohoto území. Nejstarší známé osídlení v Estonsku bylo objeveno poblíž řeky Pärnu, v blízkosti městečka Sindi z období 8. tisíciletí př. n. l.
Estonsko přijalo křesťanství po dobytí jižní části Estonska křižáckým Řádem německých rytířů a severní části Dánskem. Celé Estonsko padlo do područí západních zemí v roce 1227, kdy křižáci získali kontrolu nad ostrovem Saaremaa. Kromě křižáků a Dánů bylo Estonsko postupně v područí Švédska, Polska a nakonec Ruska (od roku 1710 de facto a od roku 1721 i de jure, viz Nystadská smlouva). Nicméně šlechta a vyšší třída byla až do roku 1918 z převážné většiny německé národnosti. V průběhu druhé světové války (konkrétně: na podzim roku 1939) rozhodl Hitler o vystěhování pobaltských Němců z Estonska. Většina jich poslechla a do konce roku bylo do Německa přestěhováno cca 14 000 lidí. Zbytek vystěhoval po válce Stalin.
Po pádu carského Ruska v důsledku Velké říjnové revoluce vyhlásilo Estonsko 24. února 1918 nezávislost, což se nesetkalo s pochopením na ruské straně. Následovala válka za nezávislost, která skončila vítězstvím estonských sil, což bylo potvrzeno smlouvou z Tartu podepsanou 2. února 1920. Estonsko si udrželo nezávislost 22 let. Po většinu této doby bylo parlamentní demokracií, v letech 1934-1938 vládl zemi autoritářský režim Konstantina Pätse. Národní parlament Riigikogu byl volen občany staršími 18 let.
Na základě tzv. tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov uzavřeného mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem byla země v červnu 1940 obsazena sovětskými vojsky. Poté nastala doba těžkých represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na Sibiř, včetně prezidenta Konstantina Pätse. V letech 1941-1944 byla země okupována německou Třetí říší a poté znovu dobyta Rudou armádou. Následovalo dlouhých 46 let sovětské okupace.
Estonsko obnovilo svou nezávislost v 20. srpna 1991, přičemž právně navázalo na předválečnou Estonskou republiku. 20. srpen byl z tohoto důvodu vyhlášen státním svátkem, nicméně nejdůležitější státní svátek nadále připadá na den nezávislosti, tj. 24. února. Poslední ruské jednotky opustily zemi 31. srpna 1994. Estonsko se stalo součástí NATO 29. března 2004 a EU 1. května téhož roku.
Po dlouhých letech sporů podepsalo Estonsko 18. května 2005 hraniční dohodu s Ruskem, která lehce mění hranici neformálně platnou od roku 1991. Estonský parlament Riigikogu dohodu ratifikoval 20. června 2005. Parlament nicméně k textu přidal preambuli, ve které se odkazuje na nepřerušenou právní kontinuitu Estonské republiky v průběhu sovětské okupace. Právě tento odkaz způsobil, že ruská strana následně stáhla svůj podpis z uzavřené dohody a vyjádřila přání otázku hranic znovu otevřít, přestože Estonsko opakovaně zdůraznilo, že vůči Rusku nemá žádné územní nároky.

Estonská měna:

Estonsko vyhlásilo v roce 1918 nezávislost na carském Rusku. Už téhož roku zavedlo na svém území novou národní měnu - estonskou marku. Marka byla oficiálním platidlem až do roku 1928, kdy byla nahrazena korunou v poměru 100 marek = 1 koruna. V roce 1940 se stalo Estonsko nedobrovolně opět součástí Ruska - tentokrát v podobě svazové republiky Sovětského svazu a začal zde platit sovětský rubl. Novodobá koruna se dostala znovu do oběhu až po osamostatnění Estonska v roce 1992. Nová měna byla hned od svého znovuzavedení v roce 1992 pevně navázána na německou marku v poměru 8 EEK = 1 DEM. Když byla německá marka svázána s eurem v poměru 1 EUR = 1,95583 DEM, byl přepočítán i kurs mezi korunou a eurem na 1 EUR = 15,64664 EEK jako 8násobek kursu marky. Dnes je Estonsko členem Evropské unie a hodlá zavést euro na svém území v roce 2010 nebo později. Zároveň je už i členem ERM II, což je předstupeň pro zavedení eura.
Estonsko bylo první post sovětskou zemí, která po rozpadu SSSR uvedla do oběhu vlastní měnu. U Estonských bankovek nenajdeme sérii C, neboť toto písmeno se v estonštině nepoužívá, používá se pouze v cizích slovech.

Platidla Estonské republiky - období 24.2.1918 - 20.7.1940

Pokladniční směnky 5 % úroková sazba 1918-1919

EESTI VABARIIGI 5% WOLAKOHUSTUS

Po vzniku Estonské republiky nebyly k dispozici vlastní bankovky, proto se jako platidla začali používat tyto směnky (obligace).
1……….50 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, rozměr 209x135 mm, Rj15000
2……….100 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, Rj15001
3……….200 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, Rj15002
4……….500 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, oboustranná, Rj15003
5……….500 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, jednostranná, Rj15004
6……….1.000 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, Rj15005
7……….5.000 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, Rj15006
8……….10.000 marek, splatnost do 1.5.1919, série A, šedá, Rj15007
9……….50 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, oboustranná, Rj15008
10..…….50 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, jednostranná, Rj15009
11..…….100 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, Rj15010
12..…….200 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, oboustranná, Rj15011
13..…….200 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, jednostranná, Rj15012
14..…….500 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, Rj15013
15..…….1.000 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, Rj15014
16..…….5.000 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, Rj15015
17..…….10.000 marek, splatnost do 1.6.1919, série B, žlutá, Rj15016
18..…….50 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, Rj15017
19..…….100 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, Rj15018
20..…….200 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, oboustranná, Rj15019
21..…….200 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, jednostranná, Rj15020
22..…….500 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, oboustranná, Rj15021
23..…….500 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, jednostranná, Rj15022
24..…….1.000 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, jednostranná, Rj15023
25..…….5.000 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, Rj15024
26..…….10.000 marek, splatnost do 1.7.1919, série D, zelená, Rj15025
27..…….50 marek, splatnost do 1.11.1919, bez série, šedá, Rj15027-1
28..…….100 marek, splatnost do 1.11.1919, bez série, žlutá, Rj15027-2
29..…….200 marek, splatnost do 1.11.1919, bez série, růžovo oranžová, Rj15026
30..…….500 marek, splatnost do 1.11.1919, bez série, zelená, Rj15027
31..…….50 marek, splatnost do 1.12.1919, bez série, šedá, Rj15028
32..…….100 marek, splatnost do 1.12.1919, bez série, žlutá, Rj15029
33..…….200 marek, splatnost do 1.12.1919, bez série, růžovo oranžová, Rj15030
34..…….500 marek, splatnost do 1.12.1919, bez série, zelená, oboustranná, Rj15031
35..…….50 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, šedá, Rj15032
36..…….50 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, zelená, Rj15033
37..…….100 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, šedá, oboustranná, Rj15034
38..…….200 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, růžovo oranžová, Rj15035
39..…….500 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, šedá, Rj15036
40..…….500 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, zelená, Rj15037
41..…….1.000 marek, splatnost do 1.1.1920, bez série, zelená, Rj15038
42..…….100 marek, splatnost do 1.5.1920, bez série, šedá, Rj15039
43..…….200 marek, splatnost do 1.5.1920, bez série, šedá, Rj15040
Použitá literatura:
Rj - P.F.Rjabčenko - Úplný katalog papírových platidel Ruska, SSSR a států SNG (1769-2003), díl 3, Papírová Platidla států SNG a Pobaltí, Kijev 2005.
.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 autor autor | 7. února 2008 v 22:23 | Reagovat

U vyobrazení č. 14 si nejsem jistý, zda nejde o dobové falsum vzniklé předěláním 100 marek na 500 marek, číslice 5 je nějaká nestandartní. Přecijenom + 400 marek se v tu dobu asi hodilo :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama