Bosna a Hercegovina – úvod

27. prosince 2007 v 14:46 | Petr Ečer |  Ostatní Evropa

Bosna a Hercegovina - úvod a provizorní vydání 1992

historický znak
současná vlajka
současný znak

BOSNA A HERCEGOVINA

Oficiální název státu v českém překladu
Republika Bosna a Hercegovina
Oficiální název státu v originálním znění
Republika Bosna i Hercegovina
Státní zřízení
republika
Členství v některých mezinárodních organizacích
OSN
Hlavní město; počet obyvatel
Sarajevo 380 tis.
Rozloha (pořadí ve světě)
51 233 km2 (124.)
Počet obyvatel - rok (pořadí)
3 366 000 - 1998 (126.)
Úřední, resp. hlavní užívané jazyky
srbochorvatština
Kontinent
Evropa
Měna
konvertibilní marka

BOSNA A HERCEGOVINA
Stát na Balkánském poloostrově. S výjimkou krátké existence středověkého státu ve 14. století nebylo bosensko-hercegovské území nikdy samostatnou státní jednotkou. Roku 1463 bylo dobyto Turky a v jejich správě zůstalo s jistou autonomií až do 19. století. Od roku 1878 okupovalo Bosnu a Hercegovinu Rakousko-Uhersko, které ji formálně anektovalo roku 1908. Po 1. světové válce se Bosna a Hercegovina stala součástí Království SHS (pozdější Jugoslávie). V letech 1941-45 byla součástí chorvatského ustašovského státu, po roce 1945 pak svazovou republikou SFRJ. V souvislosti s rozkladem Jugoslávie vyhlásila Bosna a Hercegovina přes odpor srbské minority roku 1992 nezávislost na Jugoslávii. Krátce poté vypukla v Bosně občanská válka mezi hlavními etnickými, resp. náboženskými skupinami: Srby, Chorvaty a Muslimy. (Chorvaté a Srbové v Bosně a Hercegovině obdrželi nezanedbatelnou podporu z Chorvatska a Srbska.) Na jaře 1994 podepsali bosenští Muslimové a Chorvaté dohodu o vytvoření společného státního útvaru, přesto na sklonku roku 1994, kdy bylo uzavřeno křehké příměří, kontrolovali bosenští Srbové 70 % území Bosny a Hercegoviny. Pod tlakem západního společenství (zejména USA) se dohodli v listopadu 1995 prezidenti Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska na ukončení války. Tzv. Daytonská dohoda sice předpokládá vytvoření jednotného státu v mezinárodně uznaných hranicích a s jednotným vedením a jedním hlavním městem, přesto fakticky konzervovala etnické rozdělení země na muslimsko-chorvatskou federaci a srbskou republiku (v Bosně). Válčící strany se ovšem musely vzdát části zisků z doby bojů. Muslimsko-chorvatská federace kontroluje 51 % bosenského území, Srbská republika (v Bosně) 49 %. Obě části jsou odděleny zónou separace širokou 4 km a dlouhou přes 1 000 km. Na dodržování podmínek mírové dohody dohlížejí jednotky OSN. Křehký mír přetrvává i v následujících letech, přičemž stále velký vliv má mezinárodní správa; díky ní byla např. zavedena nová státní vlajka (1998) i měna - konvertibilní marka (1999).
Díky etnickým čistkám v průběhu války je dnešní složení obyvatelstva jen velmi přibližné, největší skupinu tvoří Muslimové (Bosňáci, asi 44 %), následovaní Srby (31 %) a Chorvaty (17 %), k jugoslávské národnosti se hlásilo na 5 % obyvatel. Minority tvoří Albánci, Černohorci aj. Rozdělení věřících v podstatě odpovídá etnickému složení: muslimové (43 %, zejména sunnitský islám), srbské pravoslaví (30 %), katolíci (16 %) a zbytek vesměs bez vyznání. V roce 1995 se počet vnitřních uprchlíků odhadoval na 2,75 mil. a kolem 1,3 mil. uprchlíků žije v evropských státech, počet obětí války na 150 000-200 000 včetně civilistů. Počet obyvatel poklesl z 4,4 miliónů v roce 1991 na dnešní stav, který je ovšem jen hrubým odhadem.
Členění státu:
Bosna a Hercegovina se člení na dvě tzv. entity: Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. Federace BaH se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy; nejmenším správním celkem jsou "općiny" (srbsky opštiny) - municipality (odpovídají našim obcím s přenesenou působností, či malým okresům). Republika srbská se nedělí na kantony a základními správními jednotkami jsou opštiny.
Na základě rozhodnutí arbitrážního tribunálu z března 1999 je oblastí se zvláštním statutem předválečné území opštiny Brčko (jejíž území bylo do té doby daytonskou dělící linií rozděleno v přibližně paritním poměru mezi obě entity, zatímco nyní náleží celá oblast - zkráceně nazývaná Distrikt Brčko - na základě zmíněného rozhodnutí oběma entitám). Má vlastní multietnickou vládu, starostu, nezávislý soud mimo hierarchii soudnictví BaH a oblastní shromáždění s pravomocí měnit zákony obou entit. Nad těmito orgány má dohlížecí pravomoc Supervizor pro oblast Brčko, jmenovaný mezinárodním společenstvím. Oblast je demilitarizována a jejích cca 80 000 obyvatel volí, kromě poslanců zmíněného oblastního shromáždění, rovněž v entitních, případně kantonálních volbách, a to podle svého občanství jedné z entit, neboť neexistuje občanství oblasti. Rovněž další práva a povinnosti jejích obyvatel se odvíjí od občanství jedné z entit.
Hlavní město BaH a FBaH: Sarajevo 441 000 obyvatel
Hlavní město RS: Banja Luka 225 000 obyvatel
Další větší města: Zenica 147 000 obyvatel
Tuzla 132 000 obyvatel
Mostar 131 000 obyvatel
Prijedor (RS) 115 000 obyvatel (poslední dostupné údaje jsou
z roku 2001)

Proměny měny:

Do roku 1992 byla Bosna a Hercegovina jednou z 6 republik tvořící stát Jugoslávie. Po tuto dobu se zde používala společná měna celé Jugoslávie - jugoslávský dinár.
Po vyhlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny žily na území nového státu tři rozdílné národnosti, které používaly své vlastní měny:
Bosňáci zavedli v roce 1992 svůj vlastní Dinár Bosny a Hercegoviny, který byl odvozen od původního jugoslávského dináru v poměru 10 jugoslávských dinárů = 1 dinár Bosny a Hercegoviny.
Chorvati začali používat měnu Chorvatska, kterou Chorvatsko zavedlo na svém území už v roce 1991 - Chorvatský dinár. Chorvatský dinár byl v roce 1994 nahrazen kunou atak i Chorvati na území Bosny a Hercegoviny začali používat kunu.
Srbové, kteří na bosenském území vytvořili novou entitu Republika Srbská zavedli na svém území vlastní měnu - Dinár Republiky Srbské
V roce 1998 - všechny tři měny používané na území Bosny a Hercegoviny jsou nahrazeny konvertibilní markou
Bosenská konvertibilní marka nebo bosenskohercegovská marka (srbsky/chorvatsky/bosensky konvertibilna marka, cyrilicí конвертибилна марка) je oficiální měnou Bosny a Hercegoviny. Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosenští, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky v roce 2002 je konvertibilní marka pevně fixována na euro.
Konvertibilní marka (BAM, zkracovaná též KM) = 100 feningů (feniků).
Jako účetní měna byla BAM zavedena 11.8.1997, ve fyzickém oběhu je od června 1998. Kurs BAM byl až do 31.12.2001 pevně vázán na DEM v poměru 1 : 1, od 1.1.2002 je vázán k euru v kursu 1 EUR = 1,95 BAM. Z cizích měn se nejpoužívanější devizou stalo euro.
Ke dni 25.12.2007 platil v BaH následující kurs:
1 EUR = 1.955830 BAM
1 USD = 1.355008 BAM
1 CZK = 0.073680 BAM.
Současné mince a bankovky
Mince bosenské marky jsou raženy v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek. Mince 10, 20, 50 feniků a 1 a 2 marky jsou raženy už od roku 1998, mince 5 feniků a 5 marek se do oběhu dostaly 5. ledna 2006.
Bankovky mají nominální hodnoty 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 200 marek. Zvláštností bosenských bankovek je, že jsou vydávány ve dvou verzích, pro každou samosprávní jednotku (Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny) zvlášť - výjimkou je bankovka 200 marek, která vnikla do oběhu narozdíl od zbývajících bankovek až v roce 2003. Tato bankovka má společný vzhled pro obě entity. Do roku 2003 byla v oběhu i bankovka 50 feniků, ale pro její nízkou nominální hodnotu byla stažena z oběhu.
Omluvte obsáhlejší úvod, ale bez něj se lze těžko v bankovkách Bosny a Hercegoviny orientovat.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 biosynthesis biosynthesis | Web | 21. června 2015 v 8:57 | Reagovat

úrok z půjčky porovnání bank :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama